Napřed je dobré se podívat, jestli vůbec máme co sterilovat. Pokud ano,je to výborné,můžeme se pustit do toho.                                                                                

Ale teď raději vážněji.

Musíme mít surovinu,v našem případě nějakou zeleninu, ovoce, houby, maso,....

V případě zeleniny a hub dále potřebujeme ocet , cukr , sůl , kyselina citrónová ,koření-dle nálevu – což bývá hlavně – bobkový list, nové koření , celý pepř , hořčičné semínko a to to by na nejdůležitější koření mohlo stačit.

V případě ovoce je to cukr, kyselina citrónová, koření jako např.hřebíček, to záleží samozřejmě na druhu ovoce.

Nutný je zavařovací hrnec , teploměr .

Vezmeme plody a dobře je očistíme od hlavních nečistot, nejlépe např.v umyvadle,příp.ve vaně. Musím připomenout, že tyto rady se týkají malého množství !

Až vše očistíme, vezmeme si "surovinky" např.do kuchyně na stůl a pohodlně si sedneme,před sebou hlavně pokud jde o zeleninu, již máme prkýnko           a 2 ostré nože (1malý a druhý větší a tyto nože si již raději na tyto úkony ponecháme a budeme si je sokolím zrakem střežit,neboť vždy není někdo po ruce,kdo je nabrousí)

A vedle sebe na židli (kde dáme raději noviny) postavíme umělohmotný kýbl,samozřejmě čistý a určený jen k těmto úkonům (ne kýbl na zem,to by nám pak asi ani konzervační činidla nepomohla), v něm máme vodu s kyselinou citrónovou a tam si dáváme různě nařezanou a upravenou zeleninku.

Kyselina zabraňuje oxidaci se vzduchem,což se pak projeví např.hnědnutím a jinak nežádoucně zbarvením.Takže vždy kbelík s vodou a kys.citr.

Až máme plody připraveny (ve kbelíku),nachystáme si sklenice na zavařování s víčky. Odhadneme množství sklenic podle množství plodů, které  máme nachystané. Vždy je lepší raději nachystat více sklenic,než pak dodatečně shánět další,zatím co plody čekají.

Sklenice naskládáme do vany např. na odkapávač nádobí,nebo i přímo do vany hrdly nahoru-dnem dolů. Víčka dáme do nějaké misky. Ideální je,pokud nám funguje rychlovarná konvice (nám v době psaní tohoto textu ne a nemohu jí domluvit), dáme si ji plnou vařit a až vypne (někdy?), poléváme jen malým proudem vody z konvice kraje každé sklenice do kolečka.Zároveň polijeme horkou vodou i víčka v misce.

Vezmeme si nyní dřevěnou bedýnku (např.od ovoce z obchodu),dáme do ní čistou utěrku a sklenice do ní z vany naskládáme,tentokrát dnem nahoru,aby se uvolnila voda uvnitř.

Teď máme odhadnuté množství sklenic i plodů a přistoupíme k odhadování množství nálevu, k poměru tomuto množství.

Mohu Vám zde “vybásnit” různé tabulky na spotřebu nálevu k danému množství suroviny,ale i když si většinou horlivě zapíši ,kolik jsem například spotřeboval nálevu na 20 sklenic cibule, tak ty příští cibule spotřebují buď méně,nebo zas více. Myslím,že se mi asi ještě nestalo,aby mi vyšel přesně.

Na toto je v případě zeleniny právě výborný např. nálev č. 6 , kde nám třeba zbudou 2 či 3 sklenice se zeleninou a kvůli tomuto množství těžko budeme nový nálev přivařovat.                                          Uvaříme si nálev tak, že napřed dáme vařit čistou odměřenou vodu a do ní dáme odměřené koření , sůl a cukr. Necháme vařit např.asi 5 min.a pak teprve dolijeme odměřené množství octa, necháme jen varem projít a hned vypneme oheň (vařič) a odstavíme.Ideální je,nechat co nejdéle luhovat koření v kastrolu,kde nálev máme.

Proč ocet až na konec ? On se totiž ocet vypařuje značně rychleji než voda, takže po 5-10 minutovém vaření (pokud bychom jej dali hned na začátku) by bylo množství octa značně nižší než má být a nálev by byl málo octový. Já dávám i vody asi na 1 l nálevu více o 1 dcl,vzhledem k tomu, že se asi toto množství odpaří.

Na dno sklenic dáme (pokud chceme a podle druhu zeleniny) olej ,v případě kusové zeleniny (okurky, cuketa na pásky,papriky,…) můžeme na dno dát i koření,třeba to,které máme v právě udělaném nálevu. Pokud máme drobnou,nebo rozkrájenou zeleninu na menší kousky,je lepší koření do sklenic nedávat,protože je pak nepříjemné se zeleninou rozkousávat např.hořčič.semínka apod.

Co se týká předvařování zeleniny, záleží na každém, jak je zvyklý. Některé se do vařící vody jen vloží,jiné se krátce povaří,ale o tom již pojednávají jednotlivé recepty. Já se snažím předvařovat co nejméně,např. papriky apod.nepředvařuji vůbec a ona je pak více jakoby “křupavá”, což všem ,co ochutnávali “šmakuje”.

Předvařování se ovšem dělá i proto,aby se do každé sklenice dalo více materiálu,než zeleniny,která je syrová a teprve projde horkem až ve sklenici. Jak říkám, záleží jak co chutná,jak jste zvyklí apod. Je jasné, že pokud budete mít např. celé cibule a ty budete chtít vcelku sterilovat, že je nemůžete dát tak jak jsou do sklenice a jen 20 min. sterilovat.

Naplníme tedy sklenice plody asi 3 cm pod okraj a pak je zalijeme připraveným nálevem tak,aby bylo vše pod hladinou nálevu (ona stejně některá ta potvůrka vyplave).

Sklenice zavíčkujeme, pokud máme OMNIA víčka, tak je uzavřeme zavařovací hlavou, jestli máme TWIST víčka ( šroubovací ), tak sklenice uzavřeme,ale víčka necháme navolno, v žádném případě nedotahujeme !!  To až po vytažení z hrnce po skončení sterilování každé "várky", pak je naopak ihned zatáhneme!! Je to proto - že když je obsah ve sklenici horký,uchází z něj pára - VEN. Jakmile sklenici po vydělání z hrnce utáhneme a dáme ji zchladit, pro změnu začne při chládnutí vznikat PODTLAK a proto, že pára předtím "odešla" a my jsme víčko až teď po vyjmutí z hrnce zatáhli, nemůže se dovnitř již vzduch dostat a tím tedy vzniklý nižší tlak ve sklenici vičko dokonale "přicucne", jakobychom před tím z ní odsáli vzduch.  Je to jen laicky vysvětleno, snad to z těchto slov jde vyrozumět (je mi jasné, že spousta z Vás ví o tomto ! Pak tyto řádky klidně "přeskočte" ).

Naskládáme je do zavařovacího hrnce tak, aby hladina vody byla min. 1 cm pod povrchem sklenic. Pokud máme různé výšky sklenic, podřídíme se té nejmenší.

Já mám doma plyn a tam to dělám tak,že na sporák dám kovovou plotýnku (ta je myslím příslušenství každého sporáku) a na ni teprve zavař.hrnec. Pokud je elektrický vařič, tam musíte vypozorovat sami rychlost stoupání teploty apod.

V hrnci již máme vodu a v ní sklenice.Zapnu oheň a nechám jej na plno. Jak teplota dosáhne 83 st.C, nastavím si čas (hodinky nebo kuchyňský budíček,…) např. na 20 min.

Uvedu příklad postupu při sterilace na 20 min. při 85 st.C :

Jak teplota dosáhne 85 st.C, tak plamen vypnu a nechám již tak,dokud nastavený čas neskončí. Je to myslím dost úsporné,protože vlastně steriluji velkou část času při vypnutém ohni.

Uvidíte, že teplota za zmíněných např.20 min neklesne níž,než na 82 st.C

Pokud dělám něco, co se steriluje déle, v tom případě je nutné ještě znovu oheň zapálit,jak teplota v hrnci klesne pod 82 st.C.

Jak je sterilace hotová, vyjmu “koš” se sklenicemi a pokud mám víčka TWIST – tedy šroubovací, ihned je zatáhnu ( na rukách mám rukavice ).

Sklenice (pokud je léto) hned naskládám do vany, na ně dám mokrou utěrku a na utěrku chvílemi pouštím sprchou vodu. Pokud by jsme utěrku neměli,hrozilo by prasknutí sklenic,ale s utěrkou se mi to zatím skutečně nestalo.  Když se mi nechce sklenice sprchovat, dám je např. na zem na kachličky apod., každý si to usnadní podle svých možností a svého zvyku.

Pokud je zima (a sterilujeme např. zelí,cibuli apod.),práce s vanou odpadá a sklenice nanosím rovnou na dřevěnou podložku a může klidně sněžit,naopak to přispěje uchycení víček.

Nyní zpět k zavařování. V hrnci máme teď již horkou vodu a nachystané sklenice již mají nálev vychládlý, vložíme do hrnce novou “várku” a necháme 20 min. jen tak bez ohně.

Po 20 min. zapálíme oheň a pak se již vše opakuje stále dokola. Občas si hlídáme hladinu vody.

Ovšem nevím, jak je to s časy na elektrickém vařiči-plotýnce. Tady se omlouvám těm kdo právě tyto vařiče mají, že nevěnuji psaní i tímto směrem,ale nikdy jsem na el.vařiči nesteriloval,proto nechci psát jen tak do větru.

Pokud by se Vám chtělo mi podobný postup časů na elekt.vařiči napsat , rád to do této stránky doplním.

Co se týče označování si sklenic, já to dělám tak, že vezmu papír (lepší je samolepící,jenže je drahý), a přímo na něj si napíši buď tužkou,nebo lze i využít v počítači textový editor a pak si to vytisknout a rozstříhat,ale myslím,že tužka (centrofix) zcela stačí, že ?

Napíši si vždy (tedy skoro, záleží na stupni “lenóry”) datum sterilace – číslo nálevu – druh obsahu ve sklenici .

Toto pak po nastříhání nalepím s vrchu na víčka vysunovacím lepidlem na papír. Jdou pak úplně lehce umýt a na víčkách vidíme co kde je i v případě, že máme naskládané větší množství zavařenin u sebe a bylo by dost pracné, hledat prohlížením ručně každou sklenici.

Toto je myslím asi tak všechno, co jsem na této stránce chtěl sdělit.