*** Šumící cukrová voda ***
2 kg cukru rozpustíme v 30-35 litrech obyčejné ohřáté vody. Po
ochlazení tohoto roztoku na 23°C přimícháme 4 velké lžíce
pivních kvasnic, dáme vše do sudu a ten do sklepa. Zde to začne
kvasit, až vytéká přes díru pro zátku. Občas doplníme vše čistou
vodou nebo takovým množstvím zbylého cukrového roztoku, aby kvas
mohl lehce vytékat. Když pak kvašení přestane, sud dobře uzavřeme
a necháme pokojně stát. Po několika dnech, kdy je již tekutina
čirá, stáhneme do šampaňských lahví, do kterých vložíme předem
několik kousků cukru a postavíme dobře zazátkované do sklepa. Za
několik dní lze již nápoj pít. Můžeme přidat pro zvýšení chutě
několik citrónové silice nebo kůry z 2 čerstvých citrónů do
kvasícího roztoku. Osvěžující nápoj pro nemocné nebo žíznící.
*** Ovocná limonáda - 1935 ***
Do 5 litrové láhve od okurek nalijeme čistou nesvařenou vodu. Do
ní dáme 20 dkg cukru, 1 rozkrájený citrón, asi 2 lžíce octa a asi
3 hrsti rozmačkaného ovoce (rybíz, borůvky, maliny, jahody,
třešně apod.). Láhev ovážeme papírem a dáme na okno proti slunci
3 dny kvasit. Potom přecedíme přes plátno do lahví nejlépe
s patentní zátkou jako u lahví na sodovku. Dáme láhve do studena,
nejlépe do vody a za 3 dny máme dobrou šumivou limonádu.
V letních vedrech je osvěžující.
*** Medová limonáda - 1935 ***
V 1 litru pramenité vody rozpustíme asi 4 lžíce medu, do této
směsi přidáme šťávu z 1 citrónu, vše dobře promícháme, necháme
ustát a můžeme ihned pít. Pro posílení můžeme přidat sklenku
dobrého vína (vermutu).
** Šťáva (sirup) z bonbónů **
3 sáčky tvrdých bonbónů (maliny, měsíčky atd., sáček 105 g za
2,- Kčs) dáme do 1/2 litru vody. Rozvaříme. Potom dolijeme do
objemu 1,5 litru, přidáme 1 kg cukru (lze i 2 lžičky kyseliny
citrónové), povaříme a uzavřeme do lahví.
** Bezinková šťáva pařená z černého bezu **
Odstopkované bezinky promícháme s cukrem v poměru 1 kg bezinek na
100 g cukru. Směs dáme do pařáku (spec. hrnec) a páříme 1 a 1/2
hodiny.
** Bezinková šťáva **
2,5 kg opraných bezinek i s krátkými stopkami zpracujeme na
ovocném elektrickém lisu nebo rozemeleme na strojku (se sítkem na
rybíz). Do získané šťávy přilijeme 2 litry vařící vody, přidáme
2 dkg kyseliny citrónové a necháme ležet 24 hodin. Potom přidáme
kousek skořice (nebo hřebíček). Šťávu povaříme 1/4 hodiny,
odstraníme vzniklou pěnu, přidáme 800 g cukru na 1 litr šťávy
a opět 10 minut vaříme. Teplou šťávu nalijeme do zcela čistých,
vypařených lahví, které pečlivě zazátkujeme.
** Bezinková šťáva **
4 kg zralých černých bezinek a krystalový cukr.
Otrhané a dokonale vyzrálé plody černého bezu propláchneme
studenou vodou, dáme do porcelánové mísy a uložíme do sklepa. Až
pustí šťávu a jsou nakyslé, prolisujeme je sítem. Na 1 litr šťávy
přidáme 800 g až 1 kg cukru a vaříme za občasného míchání tak
dlouho, až šťáva zhoustne. Pěnu, která se tvoří na povrchu šťávy,
sbíráme. Vychladlou šťávu procedíme přes plátýnko, nalijeme do
lahví, zazátkujeme a uložíme v chladnu. Bezinkovou šťávu ředíme
vodou, nebo sodovkou, popř. tonikem. Můžeme ji také přidávat do
čaje. Je vhodná pro výrobu: likéru z černého bezu.
** Bezinková šťáva vařená z černého bezu **
Zcela vyzrálé a dobře omyté bezinky odstopkujeme, rozmačkáme
a necháme asi 10 hodin odstát. Pak vymačkáme přes plátýnko šťávu,
do které můžeme přidat lusk vanilky, kousek skořice, hřebíček
a vše asi 15 minut vaříme. Pak přidáme 80 dkg cukru na 1 kg šťávy
a opět 10 minut vaříme. Teplou šťávou naplníme láhve, zazátkujeme
a zalijeme parafínem.
** Bezinkový sirup z černého bezu za studena **
Čerstvé odstopkované bezinky rozmačkáme a necháme asi 12 hodin
ležet. Pak přes plátýnko vymačkáme šťávu a opět necháme několik
hodin v klidu. Po usazení kalů stáhneme hadičkou čistou šťávu
a na 1 litr šťávy přidáme 1,5 kg cukru. Po rozpuštění plníme do
lahví.
Tento léčivý sirup pro vysoký obsah vitamínů, minerálií, silic,
dalších látek a účinného sambunigrinu působí potopudně, mírně
projímavě, tišší při neuralgických bolestech a je vhodný
k užívání při nachlazení. Doporučuje se kombinovat se šípkem
a mrkví.
** Bezinkový sirup **
2,5 kg bezinek, 1,5 kg vody, na 1 litr přefiltrované šťávy 1 kg
cukru, 5 dkg kyseliny citrónové.
Bezinky dáme do porcelánové nádoby, zalijeme studenou vodou,
trochu pomačkáme, přidáme kyselinu citrónovou a necháme v chladu
24 hodin stát. Potom přecedíme přes plátno a přidáme cukr.
Necháme ho za studena rozpustit. Plníme do sklenic a ihned
používáme. Pro uschování na pozdější dobu jej musíme běžným
způsobem sterilovat.
** Bezinkový sirup **
1 litr bezinkové šťávy, 1,5 litru vody, 1 kg pískového cukru,40g
kyseliny citrónové, špetka kyseliny sorbové.
Opláchnuté zralé bezinky odstopkujeme, umeleme na lisu na ovoce,
odměříme a promícháme s vychlazenou převařenou vodou, kyselinou
citrónovou a cukrem. Za občasného míchání necháme šťávu stát 24
hodiny. Potom v 1 dl rozehřátého sirupu rozpustíme kyselinu
sorbovou a vmícháme ji do celého množství. Šťávu přecedíme
a skladujeme v chladu a temnu.
** Bezinkový sirup **
Bezinky podlijeme vodou a 15 minut povaříme. Změklé plody
rozmačkáme a necháme 12 hodin odležet. Drť po odležení vylisujeme
přes plachetku, šťávu necháme sedimentovat a čirý podíl slijeme
nebo hadičkou stáhneme z kalů. V odměřené šťávě zahřáté na 80 až
90°C rozpustíme 1,6 až 1,7 kg cukru a 10 g kyseliny citrónové na
1 litr šťávy. Sirup naplníme do lahví, uzavřeme korunkami nebo
zátkami a necháme chladnout.
** Bezinkový mošt **
Nejprve získáme z bezinek šťávu, a to stejným způsobem jako při
výrobě sirupu. K 1 litru čiré šťávy přidáme 1 litr vody, 150 až
200 g cukru a 3 g kyseliny citrónové. Mošt naplníme do lahví
a sterilujeme při teplotě vodní lázně 85°C po dobu 15 minut.
** Bezinková šťáva z květů za studena - 1993 **
Do 4-litrové láhve dáme 10-15 květů bezinek, 80 g kyseliny
citrónové, 2,5 litru studené převařené vody a necháme 24 hodin
stát. Pak přecedíme přes plátno, přidáme 2,5 kg cukru. Občas
zamícháme. Necháme opět 24 hodin stát a stáčíme do lahví.
** Likér z černého bezu **
2 litry kuliček bezu a 1 litr vody povaříme 5 minut. Přecedíme,
přidáme 1 kg cukru a povaříme opět 5 minut. Do vychladlého
přidáme 2 lžíce umleté kávy a asi 1/2 litru rumu. Pak ještě
scedíme a nalijeme do lahví. Výborné na nervy a na všechny
nemoci.
** Bezinková šťáva pařená z černého bezu **
Odstopkované bezinky promícháme s cukrem v poměru 1 kg bezinek na
100 g cukru. Směs dáme do pařáku (spec. hrnec) a páříme 1 a 1/2
hodiny.
** Bezinková šťáva **
2,5 kg opraných bezinek i s krátkými stopkami zpracujeme na
ovocném elektrickém lisu nebo rozemeleme na strojku (se sítkem na
rybíz). Do získané šťávy přilijeme 2 litry vařící vody, přidáme
2 dkg kyseliny citrónové a necháme ležet 24 hodin. Potom přidáme
kousek skořice (nebo hřebíček). Šťávu povaříme 1/4 hodiny,
odstraníme vzniklou pěnu, přidáme 800 g cukru na 1 litr šťávy
a opět 10 minut vaříme. Teplou šťávu nalijeme do zcela čistých,
vypařených lahví, které pečlivě zazátkujeme.
** Bezinkový sirup **
Pečlivě oprané bezinky umeleme na ovocném strojku, získanou šťávu
přecedíme a krátce povaříme do bodu varu, přidáme k ochucení
hřebíček nebo skořici (k odstranění pachu). Do takto upravené
šťávy dáme na 1 litr 400 až 500 g cukru a znovu krátce povaříme
do bodu varu. Na 5 litrů sirupu přidáme 1 balíček Petolu. Získaný
sirup naléváme do lahví, které pečlivě zazátkujeme.
** Limonáda z černého bezu **
Do 5-litrové láhve dáme 4 litry převařené vody, 10 květů černého
bezu, 1 kg cukru, na tenké plátky pokrájený citrón bez jader.
Necháme 4 dny přikryté plátnem. Obsahem několikrát zamícháme. Pak
nápoj slijeme do lahví a převážeme přes zátku drátem. Lahve
postavíme na 14 dní do chladného sklepa. Při otvírání nápoj šumí
jako sekt. Nápoj podáváme vychlazený.
** Bezová limonáda - 1935 **
Do okurkové láhve dáme 4-5 květů černého bezu, 1/2 kg cukru a 1
na kolečka nakrájený citrón i s kůrou (jader zbavený), dolijeme
vodou a necháme 4-5 dní na slunci. Potom scedíme do lahví
a uložíme asi 10-12 dní ve sklepě.
** Limonáda z květů černého bezu - 1939 **
Na 10 litrů vody 8 velkých květů, 1 kg cukru, 1/8 l vinného octa
a 1 citrón na kolečka nakrájený.
Všechno dohromady necháme máčet na kamnech, občas zamícháme. Pak
limonádu slijeme do lahví a ještě 24 hod necháme v teple. Potom
ji dáme do sklepa. Čím déle se nechá uležet, tím je lepší.
** Limonáda z květů černého bezu - 1939 **
3 - 5 růžic květu umyjeme, stonky ustřihneme a dáme do okurkové
sklenice naplněné vodou a ponecháme na slunci 2 dny. Květy
vytáhneme a do zbylé vody dáme 1/4 kg cukru, 1/2 na plátky
nakrájeného citrónu, zavážeme a 10 dní ponecháme na slunci. Potom
plníme do lahví a uložíme; čím déle, tím jest nápoj lepší.
** Limonáda z květů černého bezu **
5 litrů vody, 3/4 kg cukru, necelé 1/4 litru octa, 1
citrón, 5
květů bezu. 3 dny necháme stát spíš v teple, potom přecedíme
a plníme do lahví. Za tři dny zátkujeme.
** Limonáda z květů černého bezu **
5 litrů vody vaříme se 3/4 kg cukru a 1/4 litru octa. Vše necháme
vychladit, načež přidáme 5 květů bezu a na kolečka rozkrájený 1
citrón. Necháme 3 dny stát, ale častěji zamícháme. Nakonec
scedíme a plníme do lahví. Po třech dnech láhve zazátkujeme.
** Bezová sodovka - 1935 **
Do kameninového hrnce dáme 7 litrů vody, 7 bezových květů, 1
citrón na kolečka nakrájený, 1/4 litru vinného octa, 1/2 kg
cukrkandlu, 1/2 kg cukru a necháme 9 dní v mírně teplé místnosti
stát. Denně vařečkou zamícháme. Pak přes hadřík přecedíme,
dáme do lahví a dobře zazátkujeme. Při otevírání pozor!
** Šumivý bezový nápoj **
Do 5 lt. sklenice dáme 4 litry vody, 5 - 8 květů, 1/2 kg
krystalového cukru, z kterého část můžeme předtím zkaramelizovat,
aby dostal nápoj sytější barvu. Přidáme na kolečka rozkrájený
citrón a necháme týden až 9 dnů za občasného promíchání
vyluhovat. Potom nápoj procedíme do lahví a po ustálení (asi 2
týdny) můžeme konzumovat. Je velmi osvěžující, hlavně po
dostatečném vychlazení.
** Šumivá limonáda - z květů černého bezu **
Z čerstvých květů černého bezu lze připravit velmi osvěžující,
šumivou a aromatickou limonádu: 100 g květů černého bezu,
100 g lipového květu, 50 g máty peprné a 20 g sušeného chmelu
na 4 litry vody. Můžeme použít jen samotný květ, asi 250 - 300 g na
4 litry vody. Ve vodě rozpustíme 1,5 kg cukru, přidáme na kolečka
nakrájené 2 citróny, květy zalijeme a na 3 - 4 dny dáme vše do
5-ti litrové láhve. Ovážeme plátýnkem a postavíme na okno na
slunce. Pak přes plátýnko přecedíme a "lahvujeme". Korky zajistíme
drátkem, aby nevylétly. Láhve uložíme kratší dobu ve sklepě, aby
limonáda vyzrála, můžeme ji však pít hned.
** Šumivý nápoj z květů černého bezu **
12 květenství bezu černého, 4 citróny, 1 kg cukru, 8 lt. vody.
Do vychladlé vody převařené s cukrem rozkrájíme 4 citróny,
přidáme květy a necháme 7 dnů kvasit. Pak stočíme do sodovkových
lahví s pevným uzávěrem a uložíme v chladu. Neskladujeme dlouho.
** Sirup z květů černého bezu **
25-30 plně rozkvetlých květů bezinky, 3/4 litru vody, 3/4 kg
krystalového cukru, 1 citrón.
Květy opereme pod tekoucí vodou a dobře prohlédneme, aby
v kalíšku některého květu nebyl skryt hmyz. Potom v hrnci sváříme
3/4 litru vody se všemi květy tak dlouho, až se voda vyvaří na
polovinu. Bezinkový vývar odstavíme do chladna a necháme 24 hodin
vyluhovat. Druhý den šťávu scedíme, přidáme do ní 3/4 kg cukru,
šťávu z jednoho citrónu a vaříme tak dlouho, až se sirup začne
táhnout. Vychladlý sirup nalijeme do lahví a zazátkujeme.
Přidáváme jej do čaje při nachlazení, kašli a pro pocení.
** Sirup z černého bezu **
1 litru vody svaříme s 0,75 g cukru. Do vlažného roztoku dáme 10
květů, 1 vrchovatou lžičku kyseliny citrónové, omytou a chemicky
neošetřenou kůru z jednoho citronu. Nápoj za 4 dny scedíme
a plníme do lahví. Obvykle se podává se sodovkou.
** Sirup z černého bezu **
K výrobě použijeme 25 květů bezu černého, 2 litry převařené vody,
2 kg cukru, 7 dkg kyseliny citrónové. Necháme odstát 24 hodin,
pak scedíme a plníme do lahví.
** Čaj ze sušeného černého bezu (květu) **
Sklízíme květ za suchého počasí. Z jednotlivých vrcholíků
ostříháme květy jen s krátkými stopkami a sušíme v jednoduché
vrstvě ve stínu. Dosušit můžeme v otevřené troubě při teplotě do
35°C. Po usušení uchováme v dobře uzavřených nádobách, aby
nezvlhl. Suchý květ je vhodný na přípravu léčivého čaje, který
podáváme při nachlazení a prvních známkách chřipky. Příprava
čaje: do šálku dáme lžičku sušeného květu, přelijeme 1/4 litrem
vařící vody a necháme 15 minut stát. Pak čaj přecedíme a podle
chuti osladíme medem.
** Borůvkový sirup **
Pro výrobu sirupu jsou vhodné především lesní borůvky. Bobule
rozmačkáme a necháme 6 až 12 hodin ležet (naležet) v teplotě asi
20C. K drti můžeme před naležením přimísit přibližně 0,15 litru
vody na 1 kg borůvek. Naleženou drť vylisujeme. Šťávu scedíme
a přefiltrujeme přes plachetku, abychom odstranili zbytky slupek,
dužiny a semen. Pokud je šťáva ještě příliš kalná, tak ji necháme
ve vyšší nádobě několik hodin ustát (sedimentovat). Čirý podíl
stáhneme z kalů a usazenin hadičkou. Šťávu zahřejeme na 80°C
a při této teplotě v ní rozpustíme 1,5 kg cukru a 9 g kyseliny
citrónové na 1 litr šťávy. Tvořící se pěnu odstraníme. Sirup
naplníme do lahví, zazátkujeme a nemusíme jej již sterilovat.
** Borůvkový sirup (léčivý) **
Léčivé sirupy se ředí jako ovocné 1:5 až 1:8, je vhodné je dělat
za studena.
1 kg čerstvých borůvek částečně nadrtíme a prosypeme 1,1 kg
cukru. Uvolněnou šťávu za několik dnů vylisujeme a stočíme asi
1,8 kg sirupu. Aby sirup nekvasil, zahřejeme jej na teplotu asi
75°C a přidáme 7 g kyseliny citrónové nebo vinné a za horka
plníme do předehřátých lahví. Pro vysokou barevnost se také tímto
sirupem přibarvují ostatní šťávy, mošty a sirupy.
Hlavní léčivou složkou jsou třísloviny a glukokyminy. Třísloviny
z borůvek působí svíravě a staví. Jsou tedy doporučitelné při
zažívacích poruchách, střevním kataru a žaludeční křeči.
Glukominy slouží jako podpůrný prostředek při snižování hladiny
cukru v krvi včetně onemocnění úplavicí cukrovou (cukrovkou).
** Brusinkový sirup (léčivý) **
Léčivé sirupy se ředí jako ovocné 1:5 až 1:8, je vhodné je dělat
za studena.
Vyzrálé brusinky rozdrtíme a vylisujeme. 0,7 kg šťávy prudce
zavaříme a odpěníme, přidáme 1,3 kg cukru a rychle zchladíme.
Plody brusinky mají mimo jiné vysoký obsah volných kyselin
a působí dezinfekčně. Upravují zažívání, aniž by měly nepříjemný
stavicí účinek.
** Cibulový sirup (léčivý) **
Léčivé sirupy se ředí jako ovocné 1:5 až 1:8, je vhodné je dělat
za studena.
150 g cibule kuchyňské ustrouháme, smícháme s 600 ml destilované
vody a 150 ml jemného 90% lihu. Získanou tekutinu ještě svaříme
se 150 g cukru.
Cibule má pro vysoký obsah fytoncidů silný bakteriostatický
a dezinfekční účinek, zejména při zánětech horních cest
dýchacích, nachlazeních, chrapotů a katarů průdušek. Užívá se též
při nechutenství a zvyšuje vylučování moči. Nachlazeným dětem je
možné tento sirup podávat po lžičkách smíchaných s medem
a několika kapkami citrónu.
** Konzervování citrónů **
3 kg citrónů s tenkou kůrou chemicky neošetřených a 3 kg
pískového cukru.
Citróny opláchneme, necháme úplně oschnout, ostrým nerez nožem
odřízneme jeden konec až na dužinu a krájíme slabé plátky. Nemají
být silnější než 3 mm. Do čistých a suchých litrových sklenic
nasypeme na dno 2 cm cukru. Na to položíme stejnou vrstvu koleček
citrónů, opět cukrem zasypeme a tak dále. Poslední vrstva jsou
citróny. Když jsou takto naplněné všechny sklenice (do jedné se
vejde asi 3/4 kg citrónů, stejné množství cukru), vrchní vrstvu
v každé sklenici čistou nerez lžící zmáčkneme dovnitř a dosypeme
zbylým cukrem až po samý okraj. Bývá to asi 3 cm vrstva cukru. Na
sklenice nasadíme víčka nebo povážeme vlhkým trojitým celofánem
a uložíme sklenice na suchém a tmavém místě. Asi za týden se
začne měnit cukr ve šťávu a obsah ve sklenici klesat. Po dalších
14 dnech je skoro všechen cukr rozpuštěn na dně a na povrchu však
musí zůstat nerozpuštěný cukr. Jinak bylo použito méně cukru!
Šťáva, která je zprvu úplně světlá, zvolna zlátne a ještě později
má barvu lipového medu. Když je šťáva takto zbarvená, můžeme již
konzervu používat. Vrchní kolečko citrónu někdy slabě zhnědne,
což není na závadu. Sirup je výborný do čaje, do vody na
limonády, do suchého vermutu apod. Kolečka citrónu se hodí do
vánočního pečiva. Vydrží asi 1 rok. Nesterilovat!
** Citrón vždy po ruce **
Z citrónů vymačkáme šťávu, přecedíme, abychom odstranili dužinu
a jádra, a nalijeme do mřížkované nádobky na přípravu ledových
kostek. Necháme zmrznout, potom přendáme do mikrotenového sáčku
a uložíme v mrazničce. Tak máme vždy pohotově citrónovou šťávu do
čaje, osvěžujících nápojů nebo k přikyselení salátů.
** Citrónová šťáva s medem **
Z hodně šťavnatých citrónů vytlačíme veškerou šťávu a dáme ji
krátce povařit a pak přecedíme. Na každý citrón dáme 4 kostky
cukru a 1 lžíci medu. Med s cukrem zamícháme do horké šťávy a vše
necháme vychladnout. Citrónovou šťávu plníme do malých sklenic
a v temnu uschováme. Upotřebíme ji do čaje, nebo v létě do vody.
** Džus z pomerančové kůry **
Kůru z 5 pomerančů namočíme na 24 hodin do 1 litru vody. Druhý
den rozmixujeme spolu s jedním celým oloupaným a jader zbaveným
citrónem. Dodáme 1,5 litru vody, cukr dle chuti (víc než 1/2 kg)
a 2 dkg kyseliny citrónové a vaříme 1/4 hodiny ve varu. Necháme
vychladnout a studené scedíme. (Je toho cca 4 litrový hrnec).
** Džus z pomerančů **
Kůru ze 3 pomerančů nakrájíme na kostičky a zalijeme studenou
vodou. Necháme 2 dny stát a pak vodu úplně vylijeme do odpadu.
Kůru opět zalijeme 1,5 litrem vody a necháme do druhého dne stát.
Tuto vodu přecedíme, kůru rozmixujeme a přes hadřík vymačkáme
zpět do vody. V jiném 1,5 litru vody rozmícháme 38 dkg cukru
a 2,5 dkg kyseliny citrónové. Vše dohromady zamícháme (je toho
asi 3 litry džusu). Při mixování kůry přidáme do mixeru trochu
vody z 2. naložení.
** Pomerančový džus **
Ze 3-4 pomerančů rozemeleme kůru, přidáme 3 lžičky kyseliny
citrónové, zalijeme 1/2 litrem převařené studené vody a necháme
3 dny uležet v chladnu. Potom tuto směs rozmixujeme a smícháme
s 3 a 1/2 litrem převařené studené vody s 30 dkg cukru. Stejně
tak postupujeme u citrónového džusu.
** Džus z pomerančových slupek **
Slupky z 6 pomerančů, 750 g cukru,, 4,5 litru vody, malá krabička
Lemonitu.
Dobře omyté slupky pokrájíme na malé kousky a máčíme je asi 1
hodinu ve vodě. Mezitím si převaříme vodu s cukrem a do toho
ještě horkého (skoro vřícího) vložíme scezené slupky. Přikryjeme
utěrkou a necháme asi 1/2 hodiny stát. Potom slupky postupně
důkladně rozmixujeme v mixéru a procedíme přes husté síto do
sirupu. Nakonec přidáme Lemonit a hotový džus důkladně
rozmícháme. Po vychladnutí naplníme do lahví a dáme do chladného
místa (chladničky). Před použitím zatřepáme.
** Džus z mrkve a kůry pomerančů **
40 dkg mrkve, 30 dkg cukru, 3 lžičky kyseliny citrónové, 1,5
litru vody, kůra ze 2 pomerančů.
Všechno dáme svařit do měkka (mrkev), potom rozmixujeme,
přilijeme 1 plechovku "Karola juice" (za 3,- Kčs) a zředíme 5
litry vody.
** Džus z citrónů a mrkve **
0,5 kg mrkve, 4 citróny oloupané, bez jader uvaříme v asi 2
litrech vody a rozmixujeme. V 1 litru vody svaříme 0,5 kg cukru,
slijeme dohromady, přilijeme jednu Karotelu, přidáme 7 litrů vody
a 3 dkg kyseliny citrónové (1/3 ze sáčku za 3,- Kčs). Je toho asi
11 litrů.
** Džus z citrónů a mrkve **
0,5 kg mrkve, 2 citróny nakrájené na kolečka bez kůry a jader
uvaříme a rozmixujeme. Rozmícháme s 20-25 dkg cukru, asi 3
g kyseliny citrónové (dle chuti), 1 Karotelou a asi 10 litry vody
(dle chuti).
** Česnekový sirup (léčivý) **
Léčivé sirupy se ředí jako ovocné 1:5 až 1:8, je vhodné je dělat
za studena.
100 g česnekových stroužků po 4 dny vyluhujeme ve 150 ml 8% octa,
pak ocet odlisujeme a stroužky znovu další 4 dny vyluhujeme ve
100 ml octa. Odlisované obě tekutiny spojíme, přefiltrujeme,
přidáme 400 g cukru a mícháním rozpustíme. Poté doplníme octem na
celkový objem 500 ml.
Česnek obsahuje glykosidní silice a protibakteriálně účinný
alicin. Snižuje krevní tlak a snižuje hladinu krevních cukrů, má
silně desinfekční účinek, účinky na střevní bakterie a proti
střevním parasitům. Nepříjemně pachové chuťové vlastnosti se dají
snížit podáním sirupu například v mléce.
** Dřínkový sirup **
Zcela vyvinuté, vybarvené, ale nikoliv zcela zralé dřínky
rozdrtíme, smísíme s malým množstvím vody a necháme 6 až 12 hodin
odležet. Potom drť vylisujeme šťávu necháme sedimentovat a čirý
podíl stáhneme z kalů a odměříme. Při teplotě 80°C rozpustíme ve
šťávě 800 g cukru a 10 g kyseliny citrónové na 1 litr šťávy.
Tento druh sirupu má snížený obsah cukru a proto jej sterilujeme
při teplotě vodní lázně 85°C po dobu 20 minut.
** Dřínkový čaj **
Dřínky usušíme jako šípky na slunci nebo v troubě. Před vařením
je ještě namočíme do vlažné vody a potom 10 - 15 minut vaříme. Po
odstavení necháme ustát a poté scedíme. Nápoj má příjemnou barvu
i chuť a působí léčivě.
** Dřišťálový sirup (léčivý) **
Léčivé sirupy se ředí jako ovocné 1:5 až 1:8, je vhodné je dělat
za studena.
K 10-ti dílům vykvašené a zfiltrované šťávy ze zralých plodů
dřišťálu dráče (Berberis vulgaris L.) přidáme 1 díl šťávy
třešňové. Na 0,7 kg této šťávy přidáme 1,3 kg cukru, povaříme
a zchladíme.
V přiměřených dávkách nahradíme osvěžující citrónovou šťávu
a sirup. Větší nebo častější pití je mírně projímavé, žlučopudné
a močopudné.
** Hložinkový sirup (léčivý) **
Léčivé sirupy se ředí jako ovocné 1:5 až 1:8, je vhodné je dělat
za studena.
Z plodů hlohu ostrotrnného nebo jednosemenného, nikoliv ze
šlechtěných druhů, které musí být úplně zralé, rozdrcené
a vylisované. K 0,7 kg šťávy přidáme 3 g kyseliny citrónové
a 1,3 kg cukru. Hloh je hledaná a významná droga. Mimo jiné
obsahuje aminopurinitriterpeny a krateigolaktony. Triterpenové
kyseliny rozšiřují koronární cévy a posilují srdeční sval ve
velké léčebné šíři. Puriny snižují krevní tlak. Doporučuje se
jako sílící prostředek při srdečních potížích nervového původu.
Při bušení srdce, těžkém dechu, bolestech u srdce, nespavosti
a při zvýšeném krevním tlaku.
** Hruškový mošt **
Mošt lze vyrábět ze šťavnatých, svěžích, konzumně zralých, ale
nikoliv přezrálých nebo dokonce zhniličelých a moučnatých hrušek.
Plody nesmějí být nahnilé a plesnivé. Výrobní postup má být
rychlý, protože drť i šťáva při delším styku se vzduchem hnědnou.
Hrušky opereme, rozdrtíme a vylisujeme. Šťávu necháme ustát. Čirý
podíl stáhneme z kalů a okyselíme buď 20 g potravinářské kyseliny
citrónové na 10 litrů šťávy, nebo přidáním 50 % šťávy
z kyselejších odrůd jablek. Mošt naplníme do lahví a sterilujeme
běžným způsobem, tak jako jiné druhy moštu. Hruškový mošt patří
k dieteticky, aromaticky a chuťově pozoruhodným a cenným nápojům.
** Hruškový nektar **
Tento nápoj je podobný džusu, ale má podstatně vyšší podíl ovocné
dužiny. Hrušky oloupeme, rozkrájíme, odjádřincujeme, podlijeme
vodou a zcela rozvaříme. Rozvařenou hmotu propasírujeme přes
jemné síto a případně ještě rozmixujeme. K 1 kg jemného protlaku
přidáme, podle hustoty, 0,3 až 0,5 litru vody. Rozředěný protlak
uvedeme do varu a rozpustíme v něm 0,3 kg cukru a
4g potravinářské kyseliny citrónové na 1 kg vodou nerozředěného
protlaku. Po rozpuštění přísad var ukončíme a nektar naplníme do
lahví nebo do konzervačních sklenic, uzavřeme a sterilujeme při
teplotě vodní lázně 95°C po dobu 15 až 20 minut.
** Jablečný sirup **
Opraná jablka rozdrtíme, vylisujeme a šťávu odkalíme sedimentací
ve vyšší nádobě. Čirý podíl stáhneme hadičkou. Šťávu ještě
přefiltrujeme přes plachetku, aby šťáva byla čirá. Šťávu
zahřejeme na 80 až 85°C, tvořící se pěnu odstraníme a postupně
rozpustíme ve šťávě 1,5 až 1,6 kg cukru a 8 až 10 g kyseliny
citrónové na 1 litr šťávy. Po úplném rozpuštění cukru udržujeme
teplotu sirupu ještě asi 5 minut na uvedené výši a potom sirup
zahorka naplníme do předehřátých lahví, uzavřeme a necháme vleže
chladnout.
** Konzervace jablečného moštu za studena **
Mošt v nádobě krátce po vylisování poprášíme Petolem a to na 10
litrů 4 g prášku. Současně přidáme rovnou kávovou lžičku kyseliny
citrónové. Pořádně promícháme, prošleháme. Také můžeme pro snazší
rozpouštění rozmíchat Petol s kyselinou citrónovou v 1/2 litru
teplého moštu nebo v 1 dl destilátu a pak vlít do nádoby
a promíchat. Promísíme několikrát, asi po 1/2 hodině opakujeme,
pořád v chladu a stínu a potom necháme ustát ve sklepě. Další den
naplníme čisté suché láhve až po okraj, pěnu setřeme, korek nebo
bakelitový závěr poprášíme Petolem. Uzavřeme, utěsníme
a zavoskujeme ponořením do roztaveného parafínu 0,5-1 cm pod
okraj uzávěru. Týž postup je s kyselinou sorbovou. Zde ale na 10
litrů dáme 8 g kyseliny sorbové a opět rovnou kávovou lžičku
kyseliny citrónové. Kdo použije kyselinu sorbovou, ať se nenechá
mýlit návodem na sáčku, kde se píše o varu! Láhve s korkovou
zátkou uskladňujeme v leže. Mošt se doporučuje skladovat v temnu
a chladu, nejlépe překrýt tmavozeleným celofánem. Pozdější
sedlina na dně není závadná. Nikdy nepoužívat nádob
z pozinkovaného plechu nebo s oprýskaným smaltem!
** Jablečný mošt za studena **
Jablka k moštování mají být zralá. Vybírají se taková, která se
nahodí k uskladnění, tj. potlučená, červivá, malá, strupovitá
apod. Tato jablka po oprání ve vodě v sekačce nasekáme a dáme
lisovat. Pro vylisovanou šťávu používáme nádob smaltovaných,
skleněných nebo i z umělých hmot v nichž ji necháme 1 den ustát,
aby se usadil kal. Současně s lisováním vysíříme demižony a to
tak, že do menších 5-15 litrových zavěsíme 1 pásek zapáleného
sirného knotu. Do větších, 20-50 litrových, 2 pásky. Po jejich
shoření pásky i jejich zbytky z demižonu vyjmeme, demižony
uzavřeme zátkou a necháme stát 4-10 hodin, aby se sirný dým
usadil na stěnách. Do takto připravených demižonů stáčíme 1 den
odstátý mošt. Po týdnu stočíme mošt z demižonu hadičkou do lahví.
Dáme přitom pozor, aby se do nich nedostal usazený kal. I při
trošce kalu v lahvích by se mohlo stát, že by mošt začal už po
3 dnech kvasit a nedal by se dále zpracovat. Dobře připravený
mošt je průzračný a výborné chuti. Je samozřejmé, že všechny
používané nádoby, demižony i láhve jsou dokonale čisté.
Práci děláme v chladné místnosti a mošt ukládáme ve sklepě na
temném místě. Předností takto připraveného moštu je, že vydrží
celou zimu, kdy jablek ve sklepě ubývá. Tento způsob moštování je
velmi jednoduchý, nenáročný na čas a dají se jím dělat mošty
i z jiných druhů ovoce.
** Jablečný mošt **
Opraná jablka rozdrtíme, vylisujeme a šťávu odkalíme sedimentací
ve vyšší nádobě. Čirý podíl stáhneme hadičkou. Takto získanou
šťávu již nijak neupravujeme, protože je sama o sobě chutná
a aromatická. Naplníme ji do lahví nebo konzervových sklenic,
uzavřeme korunkami nebo víčky a sterilujeme při teplotě vodní
lázně 85°C po dobu 15 až 20 minut.
** Jablečný džus **
Jablka oloupáme, rozkrájíme na menší dílky, odjádřincujeme,
podlijeme vodou a rozvaříme. Hmotu zahorka propasírujeme na
jemných sítech. Protlak můžeme ještě rozmixovat. Na 1 kg protlaku
použijeme 0,25 kg cukru, 2,25 litru vody a 3 g kyseliny
citrónové. Protlak smísíme s vodou, zahřejeme na 80 až 85°C a při
této teplotě rozpustíme v protlaku cukr a kyselinu citrónovou.
Džus naplníme do lahví nebo do sklenic, uzavřeme korunkami nebo
víčky a sterilujeme při teplotě vodní lázně 85°C po dobu 15 až
20 minut. Před použitím je třeba džus zamíchat, aby se rozptýlila
případná usazenina jablečné dužiny.
** Jablečná limonáda **
10 padaných jablek, která neloupeme, vykrájíme a se slupkou
a jádřincem pokrájíme na kolečka. Přelijeme 1,5 litrem vařící
vody a necháme do rána stát. Druhý den přecedíme a do čisté
limonády přidáme šťávu ze 2 citrónů a 10 dkg medu. Limonáda je
zvlášť vhodná pro děti.
** Jahodová šťáva nevařená **
2 kg zdravých a čistých jahod, 2 litry převařené, ale studené
vody, 1 malá lžička kyseliny citrónové, šťáva ze 2 pomerančů
a 3 citrónů, Petol, jemný krystalový cukr.
Jahody rozmačkáme. Přidáme šťávu z pomerančů a citrónů,
promícháme se studenou převařenou vodou a kyselinou citrónovou.
Po promíchání necháme do druhého dne v chladnu (nejlépe
v kameninové nádobě). Druhý den přecedíme přes plátno. Kolik váží
takto získaná šťáva, tolik přidáme čistého krystalového cukru.
Během 24 hodin musíme nejméně 1 hodinu míchat (můžeme postupovat
po 15 minutách). Další den musíme znovu míchat 1 hodinu (čili
během 48 hodin nejméně 2 hodiny míchání). Petol rozpustíme
v trošce šťávy a též nazapomeneme vmíchat. Nalejeme do čistých
lahví a zazátkujeme. Uložíme do temna a chladna. Důležitá je
úzkostlivá čistota.
** Jeřabinový mošt **
Jeřabiny rozdrtíme a vylisujeme. Výlisky rozředíme vodou,
ponecháme 12 hodin odležet a znovu vylisujeme. Oba podíly smísíme
a odkalíme sedimentací. Čirou šťávu rozředíme vodou v poměru 1
díl šťávy a 1 díl vody a přisladíme cukrem v množství 100 až 150
g cukru na 1 litr neředěné šťávy. Pro zlepšení chuti můžeme
smísit 1 díl šťávy z černých jeřabin a 1 díl šťávy z jeřabin
jeřábu obecného. Mošt naplníme do lahví a sterilujeme při teplotě
vodní lázně 85°C po dobu 15 minut.
** Jeřabinový sirup **
Jeřabiny rozdrtíme a vylisujeme. Výlisky rozředíme vodou,
ponecháme 12 hodin odležet a znovu vylisujeme. Oba podíly smísíme
a odkalíme sedimentací. Po odkalení rozpustíme ve šťávě při
teplotě 80°C 1,6 kg cukru a 8 g kyseliny citrónové na 1 litr
šťávy. Sirup naplníme do lahví a uzavřeme korunkovými uzávěry
nebo zátkami.
** Jeřabinový sirup (léčivý) **
Léčivé sirupy se ředí jako ovocné 1:5 až 1:8, je vhodné je dělat
za studena.
Plody jeřábu ptačího jsou natrpklé a ve větším množství mohou být
mírně jedovaté. K přípravě sirupu jsou vhodné plody jeřábu
jedlého, moravského červeného atd.
Otrhané zralé plody rozdrtíme a vylisujeme. Výlisky smísíme
s vodou, necháme asi 18 hodin loužit, znovu vylisujeme a oba díly
spojíme. Na 0,7 kg šťávy přidáme 1,3 kg cukru.
Vysoký obsah vitaminu C v jeřabinách se zachovává v sirupu
přípravou za studena. Kromě vitaminu C obsahují jeřabiny hodně
provitaminu A, tříslovin a organických kyselin. Regulují střevní
činnost, působí při dně, revmatismu a zánětech horních cest
dýchacích. Nápoj je velice osvěžující.
** Jitrocelový sirup (léčivý) **
Jitrocel kopinatý je všeobecně známou a v lidovém léčitelství
odedávna uznávanou bylinou. Sbíráme list bez květních stvolů,
a to od května do srpna. Čisté jitrocelové listy rozkrájíme, dáme
do porcelánové nebo skleněné mísy a zalijeme vodou tak, aby listy
byly jen lehce zakryté. Za 24 hodin vodu scedíme a šťávu
vylisujeme. Vylisovanou šťávu odvážíme, na 100 g přidáme 150
g cukru a vaříme opatrně 10-15 minut. Vychladlý sirup má být
o něco řidší než čerstvý med. Slijeme jej do malých lahviček,
zazátkujeme a povážeme. Podáváme zejména dětem při kašli a to 3x
denně lžičku.
** Jitrocelový sirup **
Jitrocelové lístky vrstvíme do kameninového hrnce nebo do tmavé
nádoby, prosypeme cukrem, nejlépe pískovým, a upěchujeme. Dobře
zavážeme nebo přiklopíme a uložíme v místnosti, kde je přibližně
stále stejná teplota, na dobu dvou až tří měsíců. Lístky se úplně
rozpadnou a vznikne tmavý, výborný, hustý sirup. Stejně se dá
postupovat s diviznou a bylinkou, kterou lze používat s cukrem.
** Jitrocelový sirup **
Na 15 dkg opraných a trochu potrhaných listů jitrocele kopinatého
nasypeme 30 dkg krystalového cukru. Směs upěchujeme do zavařovací
sklenice a necháme 2-3 dny uležet v chladnu, až pustí šťávu. Tu
slijeme, do směsi přidáme 2 dl vody a vaříme 15 minut. Přidáme
slitou šťávu a znovu uvedeme do varu. Sirup se nemusí příliš
táhnout. Nakonec přidáme na špičku nože kyseliny sorbové nebo
citrónové. Proti kašli denně 1 polévkovou lžíci.
** Malinový sirup **
Lesní nebo i zahradní maliny v libovolném množství vložíme do
kameninové nebo porcelánové nádoby, rozmačkáme a zakryjeme
dřevěným víkem nebo i několikrát přeloženou plachetkou.
Rozmačkáním získaný rmut ponecháme 2-3 dny, aby na plodech
ulpěnými kvasinkami částečně zkvasil, přičemž se část ovoce
v cukru přeměňuje na alkohol. Tento rmut denně alespoň 3x
promícháme, čímž se kvašení uspíší a zároveň působením CO2
zabráníme nežádoucímu zoctovatění. Kvašením se oddělí šťáva
a vyloučí se lehčí kaloviny, které na povrchu tvoří čepici,
kterou někteří výrobci malinového sirupu sbírají. Kvašení nesmíme
nechat probíhat dlouho, neboť by se mohlo narušit červené
barvivo, které je u malinového sirupu velmi důležité. Nejpozději
3. den malinový zákvas přecedíme přes plachetkový filtr
a získanou surovou šťávu povaříme 8 minut, přičemž bílý bílkovitý
"šum-pěnu" odstraníme děrovanou lžící nebo sběračkou.
Odstraňováním bílkovitých částic v pěně zamezíme zákalu v hotovém
sirupu. Po 1. povaření přidáme cukr a to 0,6-0,8 kg na 1 litr
šťávy a opět 8 min. povaříme. Mícháním se přidaný cukr brzy
rozpustí. Horkou šťávou plníme vyčištěné a předehřáté láhve a po
vychladnutí zátkujeme dobře sterilovanými korky ruční
zátkovačkou. Sirup z růžových nebo i bílých malin je možné
přibarvovat šťávou z bezinek, černých třešní, černého rybízu
apod.
** Malinová šťáva **
1 kg ovoce, 300 g cukru.
Ovoce rozmačkáme, promícháme s cukrem a postavíme na 3 dny do
chladna, aby se šťáva oddělila od dřeně, tj. zbytku ovoce. Možná,
že za tu dobu proběhne mírně alkoholické kvašení, ale to není na
závadu. Pak sebereme pěnu i dřeň z povrchu a šťávu necháme
prokapávat plátěným sáčkem. Šťávu plníme do čistě vyvařených
lahví asi 4 cm pod okraj a dobře zazátkujeme. Láhve stavíme do
hrnce, zaléváme teplou vodou a sterilujeme 20 min. při 75°C.
Teplotu sledujeme na teploměru, který jsme ponořili do jedné
láhve s vodou. Dobře zazátkované láhve (překontrolujeme, zda
zátky nejsou uvolněné) - po sterilaci stavíme hrdlem dolů do
košíku. Po vychladnutí přečnívající zátky odřízneme
a parafinujeme.
** Malinový sirup **
4 kg malin, 2 litry pitné vody, 50 g kyseliny citrónové nebo
vinné. Na 1 litr získané šťávy 1,5 kg cukru.
Maliny rozmačkáme v kameninovém nebo porcelánovém vysokém hrnci,
přidáme vodu a kyselinu. Promíchané povážeme a postavíme na 1 den
do studena. Pak šťávu slijeme přes cedník, přefiltrujeme
a změříme. Přidáme k ní odvážený cukr, přistavíme na oheň,
zahříváme a sbíráme pěnu. Jakmile se cukr rozpustí, plníme do
lahví.
** Malinový sirup za studena **
2 a 1/2 kg dobře vyzrálých, nepraných malin dáme do hrnce nebo
mísy, nasypeme na ně 3 dkg kyseliny citrónové a zalijeme 1 a 1/2
litrem vody. Přikryjeme pokličkou, necháme 24 hodin stát
a několikrát vařečkou promícháme. Potom šťávu přecedíme přes
navlhčenou plachetku, aniž plody rozmačkáme. Dostaneme asi 2,5 kg
šťávy, ve které rozpustíme za stálého míchání 2,5 kg cukru s 1
balíčkem Petolu. Jakmile se přidaný cukr s Petolem rozpustí,
plníme šťávu do čistých, horkou vodou čerstvě vypláchnutých
lahví. Uzavíráme je dobře sterilovanými korky. Zátky je vhodné
parafinovat a po označení datem výroby je uložíme ležmo v chladné
místnosti. Zbylé maliny po 1. přecedění vymačkáme zvlášť a do
získané šťávy, která je trochu hustší, přidáme cukr podle váhy
a Petolu jako při 1. postupu.
** Malinový sirup za studena **
Vyrábíme jej z lesních i zahradních malin. Z lesních má krásnou
vůni, z malin zahradních je větší výtěžek. Maliny dáváme do
kameninové nádoby, rozmačkáme je, přidáme na 5 kg malin asi 200
g cukru, povážeme a necháme ve studenu 2-3 dny mírně kvasit.
Občas jimi zamícháme. Pak je přecedíme a získanou šťávu ještě
přefiltrujeme přes plachetku, aby byla zcela čirá. Pak šťávu
odměříme a na každý litr přidáme 1,5-2 kg cukru. Jakmile se cukr
rozpustí, je sirup hotový. Plníme jej do lahví a uzavíráme.
** Mátový sirup **
250 g pískového cukru, 1,5 dl vody, na špičku nože kyseliny
citrónové, 3-4 snítky máty peprné, zelené potravinářské barvivo.
Cukr dáme do kastrolku, zalijeme vodou a mícháme, až se cukr
rozpustí. Přistavíme na oheň a za stálého míchání vaříme 6 minut.
Přidáme kyselinu, stáhneme z ohně a přibarvíme zelenou barvou,
rozpuštěnou v několika kapkách vody. Prochladlý sirup nalijeme do
čisté lahvičky a vložíme snítky opláchnuté a oschlé máty.
Uzavřený sirup uchováme v chladnu a temnu. Mátový sirup používáme
k přípravě limonád, do čajů.
** Mrkvový sirup **
2 kg očištěné mrkve ustrouháme a přes pláténko protlačíme
veškerou šťávu, kterou necháme přes noc stát, aby se dokonale
vyčistila. Druhý den šťávu - opatrně, abychom nenarušili sedlinu
- slijeme a za stálého míchání svaříme v hustý sirup. Používáme
ho na vdolky a do tradičních omáček místo tradičního - méně
jemného - sirupu řepného.
** Rajčatová šťáva **
Dobře vyzrálá, syrová, zdravá a hlavně červená rajčata opereme,
rozdrtíme, vylisujeme, pasírujeme nebo rozmixujeme. Získaný
protlak přecezením přes jemné síto zbavíme semen a případných
zbytků dužiny. K rajčatové šťávě přidáváme asi 2 procenta soli,
nebo ji v přírodním stavu zahřejeme asi na 96°C a ještě za horka
plníme do předehřátých sklenic nebo lahví. Obaly plníme až po
vrch, dobře uzavřeme a sterilujeme 15 minut při 90°C.
** Růžová šťáva a marmeláda **
Šťáva: Květní plátky růží stlačíme do litrové sklenice a zalijeme
sklenkou vařící vody tak, aby byly ponořeny. Přidáme čajovou
lžičku kyseliny citrónové a odstavíme na 24 hodin v temné
místnosti. Potom přecedíme. Na 1 sklenku tekutiny dáme 1,5
sklenky cukru a mícháme nebo zahříváme tak, aby se cukr
rozpustil. V žádném případě však nevaříme. Po vychladnutí
naléváme šťávu do sklenic, které povážeme, nebo uzavřeme
konzervačními víčky.
Je nejen chutná, ale i aromatická a navíc léčí zánět horních cest
dýchacích.
** Sirup z růží **
Z květů růže stolisté (asi 5 keřů s průměrným množstvím květů pro
výrobu těchto pochoutek).
Na 2 litry čerstvých růžových lístků nalijeme šťávu z 1 citrónu
a 1/4 litru vroucí vody. Povážeme a necháme stát 2 dny. Potom
šťávu procedíme přes pláténko. Přidáme 300 g kostkového cukru
a sirup svaříme na polovinu. Používá se k přípravě limonád,
koktejlů, polev apod. V malých lahvičkách - lékovkách se dobře
uchová.
** Růžová limonáda hotelu Royal **
Z květů růže stolisté (asi 5 keřů s průměrným množstvím květů pro
výrobu těchto pochoutek).
Do láhve se širokým hrdlem napěchujeme ve vrstvách čerstvé růžové
okvětní lístky. Každou vrstvu zasypeme cukrem a zakapeme
citrónovou šťávou. Necháme stát povázané na slunci až se cukr
promění ve šťávu. Tu procedíme přes plátno, nalijeme do menších
lahviček, zazátkujeme a zapečetíme voskem. Tak vyrobíme šťávu, ze
které smísením s ledovou vodou připravíme báječnou atraktivní
limonádu. Servírujeme s ledem, kolečkem citrónu a stéblem.
** Růžový čaj **
Z květů růže stolisté (asi 5 keřů s průměrným množstvím květů pro
výrobu těchto pochoutek).
Na 100 g dobrého čínského čaje přidáme stejné množství sušených
růžových lístků. Promícháme a uložíme v dobře uzavřené plechovce.
Ze směsi připravujeme čaj jako obvykle.
** Ovocný sirup za syrova **
2,5 kg zdravého, zralého ovoce bez plísně ( černý rybíz, maliny,
ostružiny nebo višně) zalijeme 1,5 litrem horké vody a přidáme
5 dkg kyseliny citrónové. Ovoce rozmačkáme a necháme vyluhovat
24 hodin. Pak přecedíme přes řídký hadřík do jiné nádoby, lehce
vymačkané ovoce znovu zalijeme 1,5 litrem vody, přidáme 5 5 dkg
kyseliny citrónové a znovu necháme vyluhovat 24 hodin. Posléze
znovu scedíme, dobře vymačkáme šťávu a smícháme s první dávkou.
Do všeho zamícháme 5 kg cukru krupice a 1 Petol rozpuštěný v 1 dl
vařícího rumu nebo vody. Po úplném rozpuštění cukru (míchat !)
plníme do sklenic, zazátkujeme a uložíme do sklepa. Nádoby musí
být skleněné nebo kameninové, porcelánové nebo polévané, ale
neoprýskané. Vyluhování se děje v chladnu. Z uvedeného množství
je asi 7 litrů sirupu.
** Rybízová šťáva za studena **
2 a 1/2 kg červeného rybízu, 2 a 1/2 kg cukru, 50 g kyseliny
citrónové, 1 a 1/2 litru vody.
Zralý, otrhaný rybíz dáme do hlubší porcelánové nádoby, přidáme
kyselinu, zalijeme vodou, přikryjeme a necháme asi 24 hodin stát.
Během této doby několikrát promícháme dřevěnou vařečkou. Pak
necháme prokapat namočeným a napnutým plátýnkem, aniž ovoce
mačkáme. Tak dostaneme asi 2 a 1/2 kg čisté šťávy, přidáme cukr,
dobře promícháme, uvedeme do varu, ale nevaříme a hned plníme do
vyvařených lahví, dobře zazátkujeme a uložíme v chladnu. Zbylý
rybíz můžeme znovu zalít trochou vody a nechat vyluhovat , šťávu
slít, osladit a hned ji použít.
** Šťáva z černého rybízu za syrova **
Na 2,5 kg očištěného ovoce 2 litry vody, 20 g kyseliny citrónové
nebo vinné, na 1 kg překapané šťávy 1 kg krystalového cukru.
Odstopkovaný, opraný a okapaný rybíz dáme do smaltované mísy
a zalijeme vroucí vodou. Přidáme kyselinu a necháme v chladnu 24
hodin stát. Potom směs necháme překapat přes čisté plátno, ale
dužinu nevymačkáváme. Překapanou šťávu odvážíme, smícháme
s cukrem a za občasného míchání necháme stát, dokud se cukr
nerozpustí. Získanou šťávu plníme do menších lahví, nejlépe
půllitrových, zazátkujeme a zaléváme parafínem nebo povážeme
celofánem.
** Nevařená šťáva z černého rybízu **
3 litry rybízu, 2 litry vody, 5 dkg kyseliny citrónové, 2,5 kg
cukru, 1 balíček Petolu.
Čistý rybíz zalijeme vodou, přidáme kyselinu citrónovou, necháme
24 hodin stát a přitom občas zamícháme. Šťávu přecedíme, přidáme
cukr, sáček petolu a důkladně promícháme, až se cukr rozpustí.
Nakonec nalijeme do čistých lahví. Ovoce na přípravu šťávy můžeme
použít ještě jednou. Používáme-li ho podruhé, nalijeme 1,5 litru
vody, přidáme 5 dkg kyseliny citrónové a 2 kg cukru. Postup
přípravy je stejný.
** Rybízová šťáva **
Rybíz propasírujeme a necháme v chladnu asi 3 dny stát. Pěnu,
která se tvoří na povrchu, sbíráme. Pak necháme šťávu prokapávat
plátýnkem. Na každý 1 kg čisté šťávy vezmeme 1 kg krystalového
cukru a za stálého míchání povaříme 5 minut. Déle ne, rybíz hodně
rosoluje. Nakonec přidáme 2 g kyseliny benzoové.
** Rychlá rybízová šťáva **
Na 1 kg rybízu 1 kg cukru.
Stopek zbavený rybíz rozmačkáme a necháme zakrytý ve studené
místnosti 2-3 dny. Šťávu vymačkáme a necháme ještě 48 hodin stát
v kuchyni. Tvořící se pěnu sbíráme a šťávu necháme plátýnkem
prokapat. Pak ji svaříme 5 minut s cukrem a hned plníme do
čistých, nahřátých lahviček, které pevně uzavřeme. Šťáva je
k rychlé spotřebě, dlouho ji neskladujeme.
** Vařená rybízová šťáva **
1 kg rybízu, 0,75 kg cukru.
Omytý, stonků zbavený rybíz rozmačkáme a šťávu přecedíme. Druhý
den do ní přidáme cukr a svaříme. Při vaření sbíráme pěnu, až je
šťáva čirá. Hotovou, zchladlou plníme do čistých lahví.
** Řepný sirup **
Z 10 kg cukrovky uvaříme 1-1,25 litru sirupu.
Cukrovku dobře omyjeme a oškrábeme. Potom ji nakrájíme na plátky,
vložíme do hrnce, zalijeme vodou a uvaříme do měkka. Vodu podle
potřeby doléváme. Když je řepa uvařená, vodu ocedíme a zbylou
řepu po částech vymačkáme v čistém plátýnku. Vymačkanou šťávu
přidáme k ocezené vodě a pomalu sváříme do zhoustnutí. Nesmíme ji
však připálit. Hotový sirup slijeme a povážeme. Uskladněný sirup
nevyžaduje žádnou zvláštní pozornost, protože se nekazí. Řepný
sirup používáme k přípravě perníku, jako pomazánku na chléb nebo
tenké placky z vařených brambor apod.
** Řepný sirup - 1940 **
Dobře očištěnou řepu rozstrouháme a pomocí plachetky vymačkáme
šťávu. Tuto ohřejeme asi na 90°C, smícháme ji s vápenným mlékem
- rozpuštěné vápno ve vodě (3 litry na 1 litr šťávy) a směs
vpravíme do vyšší nádoby nebo při větším množství do sudu, kolmo
stojícího (bez hořejšího dna). Tekutina tu ponecháme 3 hodiny,
aby se kal usadil. Čirou tekutinu nad kaly opatrně gumovou
hadičkou stáhneme. Potom svaříme na 1/5 celého obsahu, při tom na
40 litrů sirupu se přidáme 1/2 kg dobře vypáleného, na hrubo
roztlučeného dřevěného uhlí, s nímž šťávu 2 hodiny vaříme za
stálého míchání. Šťávu se odstavíme a zatím rozšleháme 7
vaječných bílků (na 40 litrů sirupu), dobře je rozmícháme
v zchladlé šťávě a znovu zahřejeme tekutinu do varu. Šťávu
procedíme a svaříme na husto. Je-li sirup určen jako přídavek do
marmelád, nemusíme odstraňovat ze šťávy řepnou příchuť, jelikož
je zakrývána přítomností ovocných kyselin.
** Pampeliškový sirup ("med") **
200 pampeliškových květů, 1,5 lt. vody, 2 citróny, 1,5 kg
krystalového cukru.
Květy zbavíme zelených částí, propereme a přelijeme vroucí vodou.
Zakryté ponecháme stát do druhého dne. Pak přecedíme přes
pláténko, květy zlehka vymačkáme a do tekutiny přidáme citróny
pokrájené na kostičky (nebo pouze šťávu z nich), cukr a svaříme
za občasného míchání do zhoustnutí. Sirup ještě teplý nalijeme do
malých skleniček, uzavřeme víčky. Sterilovat není třeba,
konzervace je zajištěna dostatkem cukru. Uložíme do tmavé
místnosti. Hodí se na chléb, do čaje při nachlazení a dobré
trávení.
** Sirup z pampelišek **
400 hlaviček květů pampelišek bez stonků čistě vypereme pod
tekoucí vodou a vložíme je do 4 lt. hrnce. Do něho pak nalijeme
2 litry vody a přidáme dobře oprané dva citróny, na kolečka
rozkrájené. Vše dáme vařit, od bodu varu počítáme 15 minut. Pak
hrnec odstavíme a vše necháme 24 hodin louhovat. Připravíme si
čistou nádobu, do které pampelišky se šťávou přecedíme přes
plátýnko, květy ještě lehce vymačkáme. Do takto získané
pampeliškové šťávy přidáme 2 kg krystalového cukru a vaříme 1 až
1,5 hodiny, až se pampeliškový sirup začne táhnout. Hotový
nalijeme do sklenic a uzavřeme. Sirup vaříme ve větším hrnci, aby
šťáva při perlení cukru neutíkala. Sirupem je též nutno občas
zamíchat, aby se cukr při vaření nepřichytil.
Pampeliškový sirup je léčivým prostředkem při chronických
bronchitidách a při astmatu.
** Švestkový mošt **
Švestky odpeckujeme a rozdrtíme. Drť ponecháme 12 hodin při
teplotě asi 20°C tzv. naležet. Vylisovanou šťávu odkalíme
sedimentací. K čiré šťávě přidáme 2,5 kg cukru a 10 g kyseliny
citrónové na 10 litrů šťávy. Mošt naplníme do lahví, uzavřeme
korunkami a sterilujeme při teplotě vodní lázně 85°C po dobu 20
minut.
** Trnkový sirup **
Mrazem přešlé trnky podlijeme vodou a prohřejeme po dobu asi 10
minut při teplotě 60 až 70°C za současného roztírání. Šťávu
necháme prokapat plachetkou a zbytek mírným tlakem vylisujeme. Ve
šťávě zahřáté na 80 až 85°C rozpustíme 1,6 až 1,7 kg cukru
a 6 g kyseliny citrónové na 1 litr šťávy. Sirup naplníme do
lahví, uzavřeme a uchováme v chladu a temnu.
** Džus z dýně **
3 kg dýně, 1 kg cukru, 1 lžíce kyseliny citrónové, 2,5 litru
vody, 2 citróny. To vše nakrájíme, promícháme a necháme 24 hodin
uležet. Potom uvaříme a rozmixujeme, přidáme 10 litrů převařené
vody, 1 ovocit citrónový (lze nahradit cukrem), šťávu ze 3
citrónů. Vše převaříme a dáme do lahví.
jít na "celkový obsah" ?